Povídání westíka Golfíka 4 – Jak začít s golfem v Česku
3. 7. 2010 | Seriál westíka Golfíka - pro děti
Dneska si řekneme, kde všude se u nás dá golf hrát a jak na to, když chceme začít. Tedy, já a můj páníček to už máme za sebou, ale některé z vás to právě čeká.
Už jsme si říkali, že hrát golf můžeme jenom na golfovém hřišti. A že jsou hřiště veliké s 18 a více jamkami a menší s 9 jamkami, na kterých můžeme hrát hru nebo turnaje - takových hřišť je v Česku 82 (asi polovina malých a polovina 18-jamkových). Důležité je, že každé hřiště je jiné a něčím výjimečné, a proto se na golfu nikdy nenudíte a vyplatí se je všechny zkusit.
Pro nás malé psy a pro vás mládežníky začínající s golfem asi není nejvhodnější troufnout si hned na velké hřiště a celé kolo (18 jamek). My se to musíme nejdřív naučit – ale jak? No přeci tréninkem – tím spíš, že trénují i profesionálové. Právě proto jsou u každého golfového areálu tréninkové plochy, kde se dají základní golfové činnosti procvičovat – tedy odpalování (k tomu slouží driving range), krátkou hru (čiping – chipping green) a hra na jamkovišti (patování – putting green). Každé správné hřiště tyto tréninkové plochy musí mít, tam se totiž tráví nejvíc času (tam můžu pěkně ve stínu odpočívat a sledovat, jak to páníčkovi jde). Dobré je, že kromě oficiálních hřišť existují i malá tréninková hřiště, kterým se říká akademie a které mají kromě tréninkových ploch i několik jamek sloužících právě na trénink hry.
Ještě donedávna platilo, že každý golfista musel být registrován v Českém golfovém svazu a být držitelem tzv. zelené karty, která je vlastně oprávněním pro hru na hřištích. K tomu musel absolvovat hodiny s trenérem a složit zkoušku, což stálo poměrně dost peněz. Registrovaných golfistů je v Česku téměř 50 tisíc - většina golfistů je zároveň i členem některého z klubů, kterých je asi 150 (ve více než 30 klubech mají dokonce zřízená tréninková centra mládeže). My pejskové registrováni být nemusíme, ani zkoušky neskládáme, ale máme to těžší – na některá hřiště nás nechtějí pustit a na oficiální turnaje nesmíme vůbec.
Letos se situace změnila – v Česku se rozběhl projekt „Hraj golf – změň život“, kterého cílem je zvýšit počet golfistů do r. 2013 až na 100 tisíc. Zrušena byla zelená karta, zavedeny byly startovní balíčky pro začínající hráče s možností získat levně osvědčení pro hru na hřišti. No jo, na nás golfové pejsky zase nikdo nemyslel… Ale aspoň že vy mladí to teď budete mít jednodušší.
Takže co byste měli udělat, když chcete hrát golf? Vy zkušenější hráči to jistě víte, vám nemusím nic říkat. A vy začátečníci? Jistě musíte jít na golf nejprve s rodiči nebo staršími kamarády, kteří se už vyznají. Já taky nemůžu jít na golf sám – někdo mě tam musí vzít a pak taky hlídat, abych něco neprovedl. Ale zorganizovat si to můžete sami – třeba najít adresu nejbližšího klubu, poptat se tam, zahlásit se a vybavit lekci u trenéra. A pak to může začít. Věřte, že máte-li sportovního ducha, golf vás chytne a tak lehce nepustí. Já to dobře znám – dřív jsem trénoval jen orientační běh a stopování v přírodě, ale teď, když můžu sledovat golfovou hru na hřišti a držet packy páníčkovi (a občas mu najít míček a poradit jak zahrát příští ránu), už bych neměnil.
Poslední rada předtím, než příště začneme s golfovými pravidly a etiketou (nevím sice co to je, ale zní to učeně) – nemyslete si, že za chvíli z vás budou senzační golfisté! Je to na dlouho – a proto pilně trénujte a nenechte se odradit špatnými ranami, kterých bude jistě hodně. A ještě něco – z každého profesionál být nemůže, ale hrát pro radost může každý. To vysvětlete rodičům, kdyby náhodou začali před vámi nějakou řeč o tom, kolik peněz se dá golfem vydělat. A nezapomeňte – hodný pejsek je lepší než nepovedený Tiger!
Autor: Peter Mederly
Štítky: o golfu, pro děti, škola golfu, začátečník
