Povídání westíka Golfíka 11 – Golfové hry a počítání výsledků
7. 10. 2010 | Seriál westíka Golfíka - pro děti
Teď když už víte stejně tak jako já, jak se má správný golfista na hřišti chovat, a umíte si poradit v každé situaci, k dokonalosti správného golfisty vám ještě zbývá naučit se druhy golfové hry a způsoby počítání výsledků. Může se vám totiž stát, že i když budete hrát na hřišti jako z partesu, hloupou chybou při zapisování nebo počítání výsledků pro vás na turnaji zůstane jenom diskvalifikace…
Je sice pravdou, že golf je nejhezčí tehdy, když jej hrajeme jenom tak, pro radost s přáteli, ale na rovinu – vy lidičky mezi sebou rádi soutěžíte. Proto vím, že soutěžní hře se žádný golfista nevyhne. I když – celkem to nechápu, protože například můj páníček rád soutěží a přitom hraje líp, když jde jenom o přátelskou hru.
Pro začátek postačí, když si řekneme ty základní druhy golfové hry, i když možných způsobů hry je víc. Za prvé - hrát soutěž můžeš i sám, zdánlivě bez soupeře – ale vlastně hraješ proti hřišti a tak trochu i proti sobě. Počítáš si počet úderů na každé jamce a součet úderů (počet ran) na celém hřišti je tvůj dosažený výsledek. Výsledky si samozřejmě můžeš zapisovat, srovnávat je a tak vlastně sledovat svůj pokrok v golfu.
Větší zábava ale je, pokud hrají současně proti sobě dva, tři nebo třeba i čtyři hráči. I v tom případě můžeme hrát hru na rány – jednoduše vyhrává ten, kdo zahraje hřiště na méně ran. Pokud jsou hráči vyrovnaní, hrají na celkový počet ran bez ohledu na jejich hendikepy (podobně jako profesionálové), pokud jsou mezi nimi velké výkonnostní rozdíly, je lepší hrát hru s úpravou podle hendikepů (hráč s vyšším hendikepem má k dispozici víc úderů) nebo na tzv. stablefordovy body. Je to trochu složitější, na každém hřišti je třeba znát způsob počítání proto se tento druh hry používá většinou jenom na turnajích. Víc si o tom řekneme příště.
Základní způsoby soutěžní golfové hry jsou „hra na rány“ a „hra na jamky“ – každá z nich má svoje kouzlo. Ale pamatujte - podstatné není, jakou hru hrajete, ale s kým ji hrajete…
Napínavá je také hra na jamky – při ní se nesčítá celkový počet dosažených ran, ale se vyhodnocuje každá jamka zvlášť. Kdo jamku vyhraje, získává bod (při stejném výsledku se jamka půlí) - vyhrává samozřejmě ten, kdo má na konci více bodů. Jamkovka se dá hrát i tak, že hrají spolu dva hráči proti jednomu nebo dvěma protihráčům – zpravidla se počítá vždy ten lepší úder a oba hráči hrají svůj další úder z místa toho lepšího. Je to výborné zejména tehdy, když mají hráči různou výkonnost – hra pak těší i toho slabšího (hlavně když se mu sem-tam povede dobrý úder) a pěkně to odsýpá… Této hře se říká Texas.
Výsledky každé hry se zapisují do tzv. skórkarty – je to malá kartička, na které jsou kromě kolonek pro zapsání výsledků uvedeny i informace o každé jamce (délka z odpališť, obtížnost jamky), někdy i plánek hřiště s vyznačením jamek a také tzv. místní pravidla – upřesnění golfových pravidel pro dané hřiště. Kromě zapsání výsledků může karta sloužit i jako pěkný suvenýr z hřiště. Je na ní místo pro více hráčů, takže když jdete na hřiště s přáteli, stačí vám klidně jenom jedna karta.
Počítání výsledků a hra s přáteli je prvním krokem k poznání soutěžního golfu, který se hraje formou golfových turnajů. Ale na turnaje si může troufnout jenom ten, kdo už má něco natrénováno a nahráno. Proto si o tom povíme až příště. Radši si teď vezmu jeden míček a jdu si s ním zahrát na fervej před domem – a vy jděte taky trénovat…
Autor: Peter Mederly
Štítky: hra, o golfu, pro děti, škola golfu, začátečník





