Předsevzetí aneb Zkušenosti ze hry 2
7. 1. 2011 | Golfový průvodce
Začal nám nový rok, což velmi často bývá důvod k nejrůznějším předsevzetím. Dáváte si je i v golfu? Jaká?
Za celý život jsem si žádné novoroční předsevzetí nedal, protože se znám a když něco chci nebo naopak nechci udělat, nezávisí to na jakémkoli předsevzetí. Letos však udělám výjimku.
Už léta poslouchám či čtu nejrůznější příběhy o porušování golfové etikety, nemluvě o podvádění, ubírání ran a jiném porušování pravidel.
Veliká diskuse na toto téma probíhala a probíhá také v souvislosti se „zrušením“ zkoušky golfové způsobilosti a spuštěním projektu „Hraj golf, změň život“. Podle dostupných informací se ale zatím žádný masivní nárůst členské základny nekoná, takže není možné negativní ani pozitivní vliv na chování hráčů na hřišti vyhodnotit.
A právě této oblasti se týká mé letošní novoroční předsevzetí. Rozhodl jsem se totiž, že se pokusím vzepřít své vrozené pohodlnosti a neochoty jít do konfliktů a nebudu přecházet mlčením zjevné porušování golfových pravidel, golfové etikety i třeba „jen“ obyčejné lidské slušnosti. Mluvím teď jako běžný hráč, nikoliv jako maršál, který má toto v popisu práce.
Asi každý už jsme to zažili: Hraji turnaj a ve flightu je týpek, který se chová zcela ve smyslu onoho otřepaného „hraju 6, hlásím 5, píši 4“. V případě, že jsem jeho zapisovatel, je mou povinností zapisovat správné výsledky. Ovšem v okamžiku, kdy ho opravím, může nastat několik situací. Buď to dotyčný jen zkusil a uvidí-li odpor, začne hlásit správné výsledky a golf bude pokračovat v klidu. Mnohem častěji však začne odporovat, hádat se a dokonce napadat zapisovatele. V tom okamžiku je po hře mé i jeho, protože nálada ve flajtu klesne hluboko pod bod mrazu a výkony všech se pronikavě zhorší. V tom nejkrajnějším případě je nutné zavolat rozhodčího. Tento případ jsem naštěstí ještě nezažil.
Zato jsem zažil situaci mnohem horší. Na jednom nejmenovaném hřišti hrál „pan velkopodnikatel“ s kamarádem a zdálo se mu, že čtyřčlenný flajt před nimi je příliš pomalý, tak jej „popoháněl“ odpaly do zad. Když se to stalo již po několikáté, počkal si ohrožený na něho a slušně jej požádal, ať se zklidní, že také čekají na hráče před nimi. Výsledkem bylo, že si agresor přivolal své gorily a dotyčného nechal přímo na hřišti zmlátit. To je otřesný případ, že?
Co nejméně podobně strašných případů a naopak co nejvíce osobní statečnosti při „výchově“ spoluhráčů nejen v roce 2011 přeje Jirka
Autor: Jiří Mrňák
